| Školní řád |
|
Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Znojmo, Pontassievská 3
ŠKOLNÍ ŘÁD
Tento školní řád byl zpracován a vydán v souladu s platnými právními předpisy, zejména zákonem č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, vyhláškou č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři, ve znění pozdějších předpisů, vyhláškou č.48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 2/1993 Sb., ve znění zákona č. 162/1998 Sb., Listina základních práv a svobod a Úmluvou o právech dítěte přijatou v New Yorku 20. listopadu 1989.
Článek 1 Práva žáků a jejich zákonných zástupců 1. žáci mají právo na vzdělávání a na vyjádření k rozhodnutím týkajícím se podstatných záležitostí jejich vzdělávání 2. žáci mají právo na svobodu myšlení a náboženství 3. žáci i zákonní zástupci žáků mají právo na informace o průběhu a výsledcích svého vzdělávání, poradenskou pomoc školy nebo školského poradenského zařízení 4. žáci i zákonní zástupci žáků mají právo využívat služeb výchovného poradce v jeho úředních hodinách 5. žáci mají právo po domluvě na odborné konzultace s vyučujícími v době mimo vyučování 6. zletilí žáci a zákonní zástupci nezletilých žáků mají právo volit a být voleni do školské rady 7. žáci mají právo pracovat, volit a být voleni do studentského parlamentu a jeho prostřednictvím vznášet připomínky k chodu školy řediteli a jeho zástupcům 8. žáci mají právo svobodně se vyjadřovat k záležitostem, které se týkají jejich studia, pokud tak činí způsobem, který respektuje morálku a práva jiných 9. žáci mají právo na respektování svých názorů, postojů a činností své rodiny 10. při pobytu ve škole a na školních akcích mají žáci právo na zajištění hygienických a bezpečnostních podmínek 11. rodiče, popřípadě osoby, které vůči zletilým žákům plní vyživovací povinnost, mají právo na informace o prospěchu a chování svých dětí 12. žáci mají právo se za úplatu stravovat ve školní jídelně a na ubytování v domově mládeže 13. žák má právo zvolit si volitelné a nepovinné předměty dle nabídky a možností školy 14. žáci mají právo na ochranu před sociálně patologickými jevy a před projevy diskriminace, nepřátelství nebo násilí 15. žáci, kteří prokazují mimořádné schopnosti, mají právo na rozvoj svého talentu dle možností a podmínek školy
Článek 2 Povinnosti žáků školy a jejich zákonných zástupců
Článek 3 Pravidla pro omlouvání absence 1. předem známou absenci žáka ve vyučování je zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka povinen předem oznámit třídnímu učiteli 2. zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka je povinen oznámit (telefonicky, písemně, elektronickou poštou, osobně) třídnímu učiteli důvody nepřítomnosti žáka ve vyučování nejpozději do 3 kalendářních dnů od počátku jeho nepřítomnosti 3. třídní učitel omluví nepřítomnost žáka ve vyučování na základě omluvenky v omluvném listu nejpozději do 3 kalendářních dnů po příchodu žáka do školy, nepřítomnost nezletilého žáka ve vyučování omlouvá jeho zákonný zástupce, zletilý žák si omlouvá absenci sám, v případě pochybností třídní učitel může požadovat potvrzení lékaře nebo kompetentního úředníka 4. do celkového počtu zameškaných hodin žáka za dané klasifikační období se počítají veškeré jeho zameškané hodiny do uzavření absence žáků za dané klasifikační období; zameškané hodiny po tomto datu jsou započítávány do následujícího klasifikačního období
Článek 4 Provoz a vnitřní režim školy 1. výuka povinných předmětů podle rozvrhu začíná nejdříve v 7:00 a končí nejpozději v 18:00 hodin 2. přestávka mezi dopoledním a odpoledním vyučováním pro všechny žáky je stanovena v rozvrzích jednotlivých tříd, a to v době od 11:35 do 14:20 hod.; v době přestávky mezi dopoledním a odpoledním vyučováním škola nenese za žáka zodpovědnost 2. budovy školy se uzamykají ve dnech pondělí až čtvrtek v 18:00, v pátek 17:00 (změnu provozu v souvislosti se vzniklou situací stanoví ředitel školy) 3. pro uzamčená jízdní kola žáků je vymezen prostor v suterénu školy 4. v souladu se stanovenými pravidly mohou žáci používat školní kopírku 5. v rámci plnění zadávaných úkolů žáci mohou využívat školní knihovnu 6. dojíždějící žáci čekají na zahájení výuky ve vyhrazených učebnách v přízemí školy 7. po skončení vyučování opouštějí všichni žáci prostory školy, do odjezdu vlaků či autobusů jsou pro dojíždějící žáky určeny učebny v přízemí 8. žáci přicházejí do třídy podle stanoveného rozvrhu nejméně 5 minut před zahájením vyučování 9. po příchodu do školy se žáci přezouvají, svršky si odkládají do přidělených šatních skříněk, které zamykají vlastním zámkem (poškození skříňky žáci neprodleně hlásí provozáři školy); uloží-li žáci své věci mimo místa k tomu určená nebo mimo místa kam se obvykle odkládají, není možné při případné ztrátě uplatňovat nárok na náhradu škody 10. krádež je protiprávním jednáním; jakmile se škola o takovém jednání dozví, bude tuto skutečnost hlásit orgánům činným v trestním řízení nebo doporučí poškozenému (jeho zákonnému zástupci), aby se na tyto orgány obrátil 11. v prostorách šaten se žáci zdržují pouze po dobu nezbytnou k převlečení a přezutí 12. v budově školy na ulici Dolní Česká žáci k přezouvání a převlékání používají určenou společnou šatnu 13. před hodinou tělesné výchovy si žáci ukládají své věci v šatně tělocvičny a řídí se pokyny vyučujícího 14. administrativní záležitosti vyřizují žáci v úředních hodinách mimo vyučovací hodiny v kanceláři školy 15. třídní knihu ve vyučovacích předmětech, jejichž výuka je dělena do skupin, přenášejí pouze žáci pověření třídním učitelem nebo vyučujícím daného předmětu 16. do jiných učeben se žáci stěhují v průběhu přestávky tak, aby na začátku hodiny byli na svých místech, v tělesné výchově již převlečeni v tělocvičně, gymnastickém sále, na dvoře, u východu ze školy; při odchodu z učebny ji uklidí a odnesou si všechny své věci; do odborných učeben žáci vstupují až s vyučujícím 17. po zazvonění na každou vyučovací hodinu žáci zaujmou svá místa, mají připravené potřebné věci pro výuku a v klidu vyčkají příchodu vyučujícího 18. nedostaví-li se vyučující do vyučovací hodiny do 5 minut po zazvonění, jsou pověření žáci povinni tuto skutečnost neprodleně nahlásit vedení školy 19. pověření žáci hlásí na začátku každé vyučovací hodiny jména žáků, kteří nejsou přítomni; na konci každé vyučovací hodiny pověření žáci smažou tabuli a zajistí zhasnutí světel 20. po skončení každé vyučovací hodiny každý žák pečlivě uklidí své pracovní místo; po skončení vyučování v dané učebně (podle rozvrhu na dveřích) každý žák zvedne židli; kontroluje a zodpovídá vyučující poslední vyučovací hodiny 21. v době výuky je žákům zakázáno mít zapnuté mobilní telefony a jiné audio přístroje, používat fotoaparáty; žákům je dále zakázáno v době vyučování pořizovat zvukové a obrazové záznamy; mobilní telefony mají žáci uloženy v tašce 22. žákům je ve vyučovacích hodinách zakázáno jíst a provádět jakékoliv další činnosti nesouvisející s výukou; 23. k pití a hygienické potřebě žáci využívají přestávek
Článek 5
Podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků a jejich ochrany před sociálně patologickými jevy, diskriminací, nepřátelstvím a násilím 1. žáci jsou povinni se řídit zásadami bezpečnosti práce a ochrany zdraví, se kterými jsou prokazatelně seznamováni vždy na začátku školního roku a vždy před konáním akcí organizovaných školou 2. žákům není dovoleno nosit do školy předměty nebezpečné pro zdraví a předměty ohrožující život; v areálu školy a na školních akcích je přísně zakázáno nošení, držení, distribuce a požívání návykových látek 3. žákům je zakázáno kouřit ve všech prostorách školy a na všech akcích organizovaných školou 4. chování žáků nesmí vést k porušování bezpečnostních předpisů nejen při všech činnostech v obou budovách školy, školní jídelně a domově mládeže, ale ani na všech akcích konaných mimo školu; při akcích a dalších činnostech organizovaných školou jsou kromě obecných zásad úrazové prevence dodržována zvláštní pravidla 5. žákům je zakázáno otevírat okna, vyklánět se z oken, házet z nich jakékoliv předměty, sedět na rámech oken, na topení, zapojovat elektrické spotřebiče do zásuvek, atd.; větrání v učebnách je povoleno pouze v přítomnosti pedagoga 6. žáci nesmí být diskriminováni podle rasy, barvy pleti, národnostního, etnického nebo sociálního původu 7. jakékoliv zneužívání násilí, fyzické nebo věkové převahy, rasová nesnášenlivost budou posuzovány jako hrubé porušení školního řádu 8. při výuce v odborných učebnách, laboratořích a v prostorách určených pro tělesnou výchovu jsou žáci povinni dodržovat provozní řády těchto učeben, místností a prostor, se kterými byli na začátku školního roku prokazatelným způsobem seznámeni vyučujícími příslušných předmětů 9. žáci jsou povinni oznámit řediteli školy, třídnímu učiteli nebo výchovnému poradci jakékoliv projevy šikany, které ve škole zjistí 10. při přesunu v rámci výuky podle stanoveného rozvrhu z budovy na ulici Pontassievské do budovy na ulici Dolní Česká a zpět dodržují žáci bezpečnostní předpisy
Článek 6 Podmínky zacházení s majetkem školy, školní jídelny a domova mládeže ze strany žáků 1. majetek školy, majetek svůj i svých spolužáků a svěřené učební pomůcky jsou žáci povinni chránit před poškozením 2. v případě prokázaného úmyslného poškození nebo zničení majetku školy bude způsobená škoda vymáhána podle platných právních předpisů 3. žákům se nedoporučuje nosit do školy cenné věci 4. škola nese odpovědnost za ztrátu cenných věcí, včetně mobilních telefonů a peněžních obnosů pouze v případě, že budou uloženy v trezoru školy
Článek 7 Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků 1. každé pololetí se vydává žákovi vysvědčení; za první pololetí lze žákovi vydat místo vysvědčení výpis z vysvědčení. 2. hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikací nebo slovně nebo kombinací obou způsobů; o způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady 3. do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí příslušného ročníku prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem, s výjimkou předmětů, z nichž se žák nehodnotí 4. nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do konce června; není-li možné žáka hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí 5. nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku; do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník; není-li žák hodnocen ani v tomto termínu, neprospěl 6. žák, který na konci druhého pololetí neprospěl nejvýše ze 2 povinných předmětů, nebo žák, který neprospěl na konci prvního pololetí nejvýše ze 2 povinných předmětů vyučovaných pouze v prvním pololetí, koná z těchto předmětů opravnou zkoušku nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy; opravné zkoušky jsou komisionální 7. žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl; ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do konce září následujícího školního roku 8. má-li zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad; komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zletilým žákem nebo zákonným zástupcem nezletilého žáka 9. v případě dlouhodobé nebo časté nepřítomnosti žáka ve vyučování (35 % a více absence) žák koná klasifikační zkoušku; jestliže podklady pro hodnocení žáka za dané klasifikační období odpovídají stupni prospěchu 5 – nedostatečný, žák klasifikační zkoušku nekoná a je i přesto, že má absenci 35 % a více, hodnocen stupněm 5 – nedostatečný.
Zásady průběžného hodnocení výsledků vzdělávání žáků 1. při průběžném hodnocení výsledků vzdělávání žáků vyučující uplatňují přiměřenou náročnost a zohledňují jejich individuální možnosti 2. vyučující v jednotlivých předmětech provádějí klasifikaci a zodpovídají za ni a jsou povinni vést evidenci o každé klasifikaci žáka 3. počet jednotlivých zkoušek a jejich formu stanoví vyučující tak, aby bylo možné objektivně provést celkovou klasifikaci žáka v jednotlivých vyučovacích předmětech ve stanovených termínech; s počtem a formou zkoušek seznámí každý vyučující žáky na začátku klasifikačního období 5. podklady pro průběžné hodnocení a klasifikaci žáků získává vyučující těmito metodami a prostředky: a. soustavným diagnostickým pozorováním žáka b. soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování různými druhy zkoušek (písemná, ústní, praktická, pohybová, ....) a didaktickými testy dle specifik jednotlivých předmětů c. analýzou činností žáka d. konzultacemi s ostatními učiteli, výchovnými poradci a podle potřeby i s pracovníky pedagogicko-psychologických poraden e. rozhovory se žákem, případně s jeho zákonnými zástupci 6. vyučující oznamuje žákovi hodnocení výkonu při každé zkoušce okamžitě, klasifikaci zdůvodní a poukáže na klady a nedostatky; klasifikaci písemných zkoušek, písemných prací a praktických činností oznámí žákovi nejpozději do dvou týdnů 7. během získávání podkladů pro klasifikaci vyučující bere zřetel na okamžitý zdravotní a psychický stav žáka a na jeho případné speciální vzdělávací potřeby 8. písemné práce a další zkoušky z větších celků učiva rozvrhne každý vyučující rovnoměrně na celý školní rok tak, aby se nehromadily v období před uzavřením klasifikace 9. v jednom dni mohou žáci konat maximálně jednu písemnou zkoušku, která trvá celou vyučovací hodinu a déle; plán termínů těchto zkoušek se zapisuje do třídní knihy nejméně týden předem 10. při výuce a hodnocení výsledků vzdělávání u žáka s prokázanou specifickou vývojovou poruchou učení vyučující vždy přihlíží k charakteru poruchy, respektuje doporučení pedagogicko-psychologické poradny, volí vhodné a přiměřené způsoby získávání podkladů pro klasifikaci a klade důraz na ten druh projevu, ve kterém má žák předpoklady podávat lepší výkony 11. při klasifikaci v jednotlivých předmětech se hodnotí zejména: a. ucelenost, přesnost a trvalost osvojení poznatků, pojmů, zákonitostí a vztahů b. kvalita a rozsah získaných dovedností c. schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů d. schopnost využívat a zobecňovat zkušenosti a poznatky získané při praktických činnostech e. kvalita myšlení, logika, samostatnost a tvořivost f. aktivní zapojení do procesu výuky g. přesnost, výstižnost a odborná i jazyková správnost ústního i písemného projevu h. osvojení účinných metod samostatného studia 12. žáci jsou vyučujícími vedeni k sebehodnocení a k hodnocení výkonů svých spolužáků, postupně se učí objektivně posoudit své schopnosti a perspektivy a možnosti úspěšného uplatnění; žáci jsou vedeni k tomu, aby uměli vyjádřit, co se jim daří, jaké mají rezervy a jaká opatření učiní, aby se jejich výkony zlepšovaly
Zásady hodnocení výsledků vzdělávání na vysvědčení 1. žáci jsou klasifikováni ve všech předmětech stanovených v učebním plánu příslušného ročníku 2. hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm, slovně nebo kombinací obou způsobů 3. klasifikace je jednou z forem hodnocení výsledků vzdělávání žáka a je vyjádřena stanovenou stupnicí 4. při stanovení stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období vyučující hodnotí kvalitu práce žáka a jeho výsledky za celé klasifikační období; hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení není průměrem klasifikace v příslušném klasifikačním období 5. na konci klasifikačního období, v termínu, který určí ředitel školy, vyučující jednotlivých předmětů zapíší hodnocení vyjádřené známkou do třídních výkazů
Kritéria stupňů prospěchu Stupeň 1 (výborný) Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky, je schopen se samostatně učit.
Stupeň 2 (chvalitebný) Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev má menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Žák je schopen se samostatně nebo s menší pomocí učit.
Stupeň 3 (dobrý) Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Požadované činnosti nevykonává vždy přesně. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. Osvojené poznatky a dovednosti aplikuje při řešení teoretických úkolů s chybami. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, není vždy tvořivé. Ústní a písemný projev není vždy správný, přesný a výstižný, grafický projev je méně estetický. Častější nedostatky se projevují v kvalitě výsledků jeho činnosti. Je schopen samostatně se učit podle návodu učitele.
Stupeň 4 (dostatečný) Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení je zpravidla málo tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má zpravidla vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Výsledky jeho činnosti nejsou kvalitní, grafický projev je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti.
Stupeň 5 (nedostatečný) Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované činnosti má podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev jsou na nízké úrovni. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat.
Celkový prospěch žáka Žák je na konci prvního a druhého pololetí hodnocen následovně: - Prospěl s vyznamenáním – není-li klasifikace v žádném povinném předmětu horší než stupeň 2 (chvalitebný) a průměrný prospěch z povinných předmětů není horší než 1,5; chování je hodnoceno jako velmi dobré - Prospěl – není-li klasifikace v žádném z povinných předmětů vyjádřena stupněm 5 (nedostatečný) - Neprospěl – je-li klasifikace v některém povinném předmětu vyjádřena stupněm 5 (nedostatečný) nebo není-li žák hodnocen z některého předmětu na konci druhého pololetí - Nehodnocen - pokud není možné žáka hodnotit z některého předmětu na konci prvního pololetí ani v náhradním termínu
Článek 8 Výchovná opatření 1. výchovnými opatřeními jsou pochvaly nebo jiná ocenění a opatření k posílení kázně žáků 2. výchovná opatření (pochvaly, opatření k posílení kázně žáků) jsou ukládána v průběhu celého školního roku 3. chování žáka za uplynulé klasifikační období je hodnoceno a klasifikováno s přihlédnutím k uděleným výchovným opatřením 4. pochvaly nebo jiná ocenění uděluje ředitel školy nebo třídní učitel 5. pochvala - ředitel školy nebo třídní učitel udělují pochvalu žákovi z vlastního rozhodnutí nebo z podnětu ostatních vyučujících za výrazný projev iniciativy, za úspěšnou prezentaci školy, za přispění ke zvýšení prestiže školy, úspěšnou účast v soutěžích a olympiádách, ….. 6. opatření k posílení kázně napomenutí třídního učitele – uděluje se za menší přestupky proti školnímu řádu, např. pozdní příchody, soustavné zapomínání učebních pomůcek a úkolů, nevhodné a vulgární vyjadřování,… důtka třídního učitele – uděluje se za opakované méně závažné porušování školního řádu, dále závažnější přestupky, např. nevhodné chování ke spolužákům nebo zaměstnancům školy apod. důtka ředitele školy – uděluje se za závažné porušení školního řádu a dále v případě, že předchozí opatření k posílení kázně nemají žádoucí účinek a žák i nadále porušuje školní řád a nedodržuje pravidla slušného chování. podmíněné vyloučení ze studia, vyloučení ze studia – ředitel školy nebo školského zařízení může v případě závažného zaviněného porušení povinností stanovených zákonem nebo školním řádem rozhodnout o podmíněném vyloučení nebo o vyloučení žáka nebo studenta ze školy nebo školského zařízení; v rozhodnutí o podmíněném vyloučení stanoví ředitel školy nebo školského zařízení zkušební lhůtu, a to nejdéle na dobu jednoho roku; dopustí-li se žák nebo student v průběhu zkušební lhůty dalšího zaviněného porušení povinností stanovených zákonem nebo školním řádem, může ředitel školy nebo školského zařízení rozhodnout o jeho vyloučení; žáka lze podmíněně vyloučit nebo vyloučit ze školy pouze v případě, že splnil povinnou školní docházku; zvláště hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky žáka vůči pracovníkům školy nebo školského zařízení se vždy považují za závažné zaviněné porušení povinností stanovených zákonem
Pravidla pro udělování opatření k posílení kázně
Pozdní příchody (zmešká-li žák začátek vyučovací hodiny) nebo zápisy v třídní knize o nedodržení některého z ustanovení školního řádu:
3x napomenutí třídního učitele 5x důtka třídního učitele 7x důtka ředitele školy
Článek 9 Hodnocení a klasifikace chování žáka: 1 – velmi dobré – žák uvědoměle dodržuje pravidla slušného chování a ustanovení školního řádu; méně závažných přestupků se dopouští ojediněle; je vždy přístupný výchovnému působení
2 – uspokojivé – chování žáka je v rozporu s pravidly slušného chování a v rozporu s ustanoveními školního řádu, tj. žák se vůči nim dopouští závažných přestupků; nebo se opakovaně dopouští méně závažných přestupků, ohrožuje bezpečnost a zdraví své či jiných osob
3 – neuspokojivé – chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování; žák se dopouští takových závažných přestupků, že je jimi vážně ohrožena výuka, bezpečnost nebo zdraví jiných osob; žák záměrně hrubým způsobem narušuje výchovně vzdělávací činnost školy
Článek 10 Podrobnosti o komisionálních zkouškách 1. Komisionální zkoušku žák koná: a. koná-li opravnou zkoušku - na konci 2. pololetí, neprospěl-li nejvýše ze dvou povinných předmětů (nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy) - žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl
b. koná-li komisionální přezkoušení - má-li zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení
2. komisionální zkoušku může žák konat v jednom dni nejvýše jednu 3. komise pro komisionální zkoušky je nejméně tříčlenná; členy komise jmenuje ředitel školy 4. o průběhu komisionální zkoušky se vždy vyplní protokol o komisionální zkoušce, který je podepsán všemi členy komise 5. o termínu komisionální zkoušky je žák písemně informován třídním učitelem nejméně 3 dny před jejím konáním 6. žák je o výsledku komisionální zkoušky informován předsedou zkušební komise ústně v den konání zkoušky 7. o výsledku komisionální zkoušky je zákonný zástupce nezletilého žáka písemně informován třídním učitelem po vykonání poslední komisionální zkoušky
Článek 11 Podrobnosti o klasifikačních zkouškách 1. nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do konce června; není-li možné žáka hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí 2. nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku; do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník; není-li žák hodnocen ani v tomto termínu, neprospěl 3. v případě dlouhodobé nebo časté nepřítomnosti žáka ve vyučování (35 % a více absence) žák koná klasifikační zkoušku 4. vyučující sleduje absenci žáků a sdělí nejpozději na klasifikační pedagogické radě (za 1. nebo 2. pololetí) jména žáků, jejichž absence v daném předmětu činí 35 % a více - kontroluje třídní učitel 5. klasifikační zkoušku koná žák před tříčlennou komisí, jejíž složení stanoví ředitel školy 6. do výsledného hodnocení klasifikační zkoušky jsou zahrnuty i další podklady pro hodnocení v daném předmětu získané v daném klasifikačním období 7. výsledek hodnocení klasifikační zkoušky oznámí žákovi zkoušející v den konání zkoušky 8. o termínu klasifikační zkoušky je žák písemně informován třídním učitelem nejméně 3 dny před jejím konáním 9. o výsledku klasifikačních zkoušek je zákonný zástupce nezletilého žáka písemně informován po vykonání poslední zkoušky 10. nedostaví-li se žák ve stanoveném termínu ke klasifikační zkoušce bez udání důvodu, je hodnocen stupněm nedostatečný 11. nedostaví-li se žák ve stanoveném termínu ke klasifikační zkoušce a do 3 dnů doloží písemně důvod své absence, komise zváží uvedené důvody a rozhodne o případném náhradním termínu konání klasifikační zkoušky; v případě nemoci žák předloží potvrzení od lékaře, že se nemohl ke zkoušce dostavit 12. o průběhu klasifikační zkoušky se vždy vyplní protokol, který je podepsán všemi členy komise; protokol se předá vedení školy a kopii zakládá třídní učitel do dokumentace žáka
Článek 12
Průběh a způsob hodnocení ve vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu 1. ředitel školy seznámí žáka a zákonného zástupce nezletilého žáka s průběhem vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu a s termíny zkoušek 2. individuální vzdělávací plán, podepsaný ředitelem školy, žákem a zákonným zástupcem nezletilého žáka je součástí dokumentace žáka 3. pravidla hodnocení výsledků vzdělávání žáka podle individuálního vzdělávacího plánu jsou stanovena na základě doporučení školského poradenského zařízení
Školní řád schválen školskou radou dne: 28. 4. 2008
Vydal: Mgr. Vladimír Holík, ředitel školy
Platnost od: 1. 9. 2009 |